Ačkoliv druhá světová válka ještě zuřila v Asii, připomínáme si již tento den jako porážku největšího zla druhé světové války, které pramenilo právě z Evropy. Tento den není jen připomínkou kapitulace nacistického Německa, ale také všech, kteří se na porážce této říše zla podíleli a často pro to zaplatili i cenu nejvyšší. Mezi těmito lidmi přitom bylo mnoho sociálních demokratů a sociálních demokratek.

Po vpádu nacistů do naší země byla sociálně demokratická strana zakázána, většina členek a členů však zůstala. A řada z nich se dále zapojila do odbojové činnosti, aby byla v českých zemích znovu obnovena demokracie a svoboda.

Mezi těmito lidmi byl například i dlouholetý předseda tehdejší ČSDSD Antonín Hampl. Hampl začal působit v odboji ihned po vytvoření tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Pokračoval i přes několik zatčení až do května roku 1941, kdy byl uvězněn gestapem znovu a již definitivně. Zemřel o rok později na následky brutálního mučení.

Dalším členem sociální demokracie podílejícím se na činnosti odboje byl např. meziválečný poslanec Národního shromáždění ČSR Rudolf Tayerle. Tento odbojář byl dopaden nacitsy v rámci akce Albrecht der Erste a umírá roku 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

V odboji však nebojovali pouze muži. Jednou z mnoha sociálních demokratek v protinacistickém odboji byla Betty Karpíšková. Stejně jako minulý jmenovaný i ona byla poslankyně za tehdejší ČSDSD, navíc působila i v předsednictvu sociální demokracie. V květnu roku 1941 byla zatčena a v říjnu roku 1942 umírá po trýznivém mučení v Osvětimi.

Další odbojářka-sociální demokratka pocházela pro změnu z Rakouska a jmenovala se Rosa Jochmanová. Oba její rodiče byli Češi, otec se velmi angažoval v sociálně demokratické straně jak v Československu, tak v Rakousku. Rosa začala s odbojovou činností po anšlusu Rakouska v roce 1938. V roce 1939 byla zatčena a následně převezena do koncentračního tábora Ravesbrück, ze kterého se dostala až po osvobození roku 1945. Jochmanová pokračovala v práci pro rakouskou sociální demokracii (SPÖ) i po válce. Zemřela o mnoho let později v roce 1994.

Všichni uvedení jsou pouze příkladem odvážných lidí zúčastněných na druhém odboji, v boji svobodného světa proti té nejstrašnější totalitě. Jedinců s podobným osudem jsou přitom stovky, možná tisíce...

Sociální demokracie stála totiž vždy na straně svobody a demokracie a vždy za lidská práva bojovat bude.

Matěj Kolek, student gymnázia