Vláda v rámci své komunikační strategie neustále opakuje, že když je nám ouzko, máme si požádat o dávky. Už ale neříká, kdy je dostaneme, kolik to bude a zda je vůbec dostaneme…  

MPSV sice na začátku roku slibovalo, že bude dávky valorizovat a přemýšlelo o možných variantách, návrh narazil u ministra financí Stanjury (ODS). A to i přesto, že součástí programového prohlášení vlády je valorizace příspěvku na péči. Zkrátka – Ministerstvo financí je zásadně proti valorizaci, ačkoliv služby podražily a lidé je omezují. Není se čemu divit – za hodinu můžete dát až 155 Kč.

Jak to tedy má dělat rodina, která má dítě s hendikepem? Nebo senior, který potřebuje péči dalšího člověka, aby mohl vykonávat alespoň základní hygienu? To je velká otázka, se kterou bojují nejen lidi, kteří si dosud sociální služby z příspěvku platili, ale i poskytovatelé sociálních služeb, kteří musí navyšovat ceny, aby daná sociální služba vůbec přežila.

Běžné lidi tyto otázky trápí, ale vládu zřejmě ne. A bohužel rizik, která jsou spojená se snižováním rozpočtu pro sociální služby, je více:

• Zvýšená zátěž pro rodiny: Když budou sociální služby méně dostupné, bude se zvyšovat zátěž na rodiny, které se musí starat o své členy s omezenými schopnostmi nebo speciálními potřebami. Rodiny se budou potýkat s finančními obtížemi, zvýšeným stresem, protože jim chybí podpora a zdroje.
• Omezený přístup k základním potřebám: Snižování financí pro sociální služby může vést k omezení přístupu lidí k základním potřebám, jako je zdravotní péče, vzdělání nebo bydlení.
• Nárůst sociálních nerovností: Nedostupnost sociálních služeb bude mít za následek zesílení sociální nerovnosti ve společnosti. Ti, kteří mají nižší příjmy a zdroje, budou nejvíce postiženi nedostatkem dostupných služeb a podpor.
• Návazný problém je i sociální začlenění daných osob, které bychom měli chtít dostat zpět do pracovního procesu a společenského života. Neschopnost začlenit tyto osoby má standardně velké dopady do veřejných rozpočtů.
• Sociální nestabilita: Nedostatečné financování sociálních služeb může vést k nestabilitě a nespokojenosti v populaci. To bude vyvolávat další sociální napětí a potenciálně to může zvýšit riziko konfliktů napříč společností.

Vláda by si měla být schopna zanalyzovat potenciální rizika a hledat rovnováhu mezi snahou šetřit a ochranou těch, kteří jsou nejvíce závislí na sociálních službách a péči druhých.