Pracovní neschopnost je pro řadu lidí noční můrou. Když se podíváme na výši mediánové mzdy, která činí 34 741 Kč hrubého měsíčně, a potom na výdaje, jež člověk s takovouto mzdou musí vydat, je jasné, že když přijde o 40% mzdy, vyžije jen těžko. A to má polovina Čechů mzdu nižší než medián. Na všechny v pracovní neschopnosti je proto vyvíjen tlak, aby ji ukončili co možná nejdřív a vrátili se do práce.
Data OECD ukazují, že je u nás vysoká úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, nebo je odvrátit léčbou. Pro prevenci a včasnou léčbu ale nestačí vylepovat plakáty v metru. Možnými příčinami může být právě strach z ekonomického propadu při pracovní neschopnosti anebo fakt, že velká část Čechů má více prací. Při nadměrném fyzickém i psychickém vypětí je takřka nemožné udržovat dlouhodobě zdravý životní styl. A právě ten je prevencí celé řadě chronických onemocnění, na které se v ČR umírá čím dál tím častěji.
Právě chronická onemocnění jsou věc, na kterých by se dalo ušetřit. Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace, které vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2003 ukázalo, že chronickým onemocněním trpělo 53 % mužů a 63,8 % žen. Mezi nejčastější chronické nemoci patřila hypertenze, artróza/artritida, chronické onemocnění páteře a migréna. V šetření ÚZIS z roku 2009 je to už 57,1 % mužů a 69,4 % žen, a z toho 88 % bylo diagnostikováno lékařem. Nejčastější byly chronické bolesti páteře, hypertenze, alergie a migréna.
Letošní studie ELSPAC, která porovnává zdravotní stav české populace od 90. let po současnost, ukazuje, že procento zdravých dospělých v Česku klesá. Počet zdravých osob ve věku kolem 40 let klesl na 50%. Kromě toho je tu velký rozdíl mezi zdravím lidí s nízkým a vysokým příjmem. Již studie ÚZIS z roku 2003 zmiňuje, že míra chronických nemocí úzce souvisí s příjmem, rodinným stavem, vzděláním a ekonomickou aktivitou. To dosvědčují i data OECD, sbíraná za účelem vyhodnotit zdravotní profily jednotlivých zemí.
Situaci rozhodně nepomáhá, že čím dál tím víc lidí je hnáno exekutory do šedé ekonomiky, na kterou je pracovní právo krátké. Všichni, kdo pracují na DPP a DPČ, nemají právo na náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti, což jejich zdraví rozhodně neprospívá. Časté přecházení nemocí je v tomto prostředí běžná praxe.
Lidé, kteří na pracovní neschopnost právo mají, ale také nemají vyhráno. Už lidé pobírající mediánovou mzdu bez vlastního bydlení totiž sotva pokryjí náklady na nájem a kvalitní potraviny. V případě výpadku mzdy šetří, a to především na jídle a volnočasových aktivitách, které jsou pro zdraví a prevenci chronických onemocnění důležité. U těchto lidí by mohla pomoct větší flexibilita a nový přístup k pracovní neschopnosti. Jsou totiž nemoci, které pouze sníží výkonnost. Moci vykonávat svou práci třeba na 50 % by tak pomohlo například v případě úrazů nebo v rekonvalescenci po vážných a dlouhých nemocích. Snížilo by se tím riziko, že nemoc dostane chronickou podobu a zaměstnanec by nepřišel o 40, ale jen o 20 % z výplaty.
Situaci v některých oborech velice pomohla pandemie Covidu-19. Díky té se rozšířila práce z domova a doteď se tato praxe drží, právě i v případech lehčích nemocí. Ukázalo nám to, že naše společnost je schopná se velmi rychle transformovat, tak proč zůstávat jen u toho, když změn by bylo potřeba víc?
Co je tedy potřeba změnit?
Samozřejmě je nutné zvýšit minimální mzdu a mzdy celkově, protože pokud budeme měsíc marodit, stejně budeme muset zaplatit nájem a občas něco sníst. No a kolik z nás to zvládne z 60 % své mzdy? Místo dohadů, že lidé neschopenky neustále zneužívají a nemoci si vymýšlejí, je potřeba zajistit, aby si lidé mohli dovolit se skutečně vyléčit a ne jen prospat ty nejhorší dny. Využít situací, kdy už pracovat mohou, přestože to nebude na 100 %, a vyjít jim vstříc, aby se v rekonvalescenci nepřetěžovali.
Přecházení nemocí má jen nevýhody! Lidé, kteří se bojí marodit z existenčních důvodů, totiž přehlížejí příznaky a potřebují proto dražší zákroky a léčbu, než kdyby vše řešili včas. Potom stráví na neschopence daleko více času, kdy nemohou pracovat. V mnoha případech vyhledají pomoc příliš pozdě a mají trvalé následky nebo i umírají úplně zbytečně. Žít v zemi plné zdravých občanů je výhodné pro všechny. Zdraví a živí lidé totiž, narozdíl od nemocných a mrtvých, mohou platit daně a rozvíjet ekonomiku.
Bětka Bláhová
Odkazy:
https://www.uzis.cz/sites/default/files/knihovna/07_03.pdf
https://www.uzis.cz/sites/default/files/knihovna/43_09.pdf
https://health.ec.europa.eu/system/files/2021-12/2021_chp_cs_czech.pdf
https://health.ec.europa.eu/system/files/2021-12/2021_chp_de_english.pdf
https://www.onconet.cz/index.php?pg=aktuality&aid=458
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lecba-chronicky-nemocnych-je-nakladna.A121113_131801_domaci_zt