Jako studentovi 3. ročníku oboru veřejnosprávní činnost mi byla umožněna účast v programu Erasmus +, jenž je financován EU. Tento program slouží jako platforma umožňující studentům absolvovat studijní pobyt v zahraničí, aby měli možnost zdokonalit se v cizím jazyku, ať už je to angličtina, němčina či ruština. Konkrétně já jsem byl na třítýdenním studijního pobytu v Estonsku v Narvě, která leží na hranici s Ruskou federací. Pobyt tedy, nepřekvapivě, probíhal v ruštině, včetně konverzačních hodin, které jsme tam měli na zdokonalení jazyka.

Celkově pro mě byla tato návštěva a program velmi přínosné a myslím si, že mi toho do života mnoho dal. Nejenže jsem si zdokonalil mluvu v ruském jazyku a praxi, co do veřejnosprávní činnosti, ale taktéž jsem měl velmi zajímavou příležitost poznat tamější lidi - ať už z ruské či estonské komunity - prostředí a celkovou situaci. Narva je krásné město a leží na stejnojmenné řece. Skoro by tam člověk i zapomněl na problémy dneška, kdyby mu je nepřipomínaly neustále přítomné ruské a estonské hraniční stráže, které brázdily řeku a útlocitně hlídaly každý metr hranice.

Ze strany Erasmu jsme měli taktéž zařízené kurzy ruštiny, které nás měly zdokonalit, a myslím, že i zdokonalily, v naší konverzaci v ruském jazyku. Ta možnost a nutnost mluvit běžně v cizím jazyku je naprosto úžasná. Troufám si říct, že tolik co za ty tři týdny jsem se nenaučil za tři roky. I v dnešní době, kdy je tento jazyk spíše na okraji zájmu, však považuji za užitečné se ho učit. Například pokud jedete na dovolenou do určitých částí Bulharska, bez ruštiny se domluvíte jen těžko. A přečíst si krásnou literaturu ruských umělců v originále taktéž stojí za to.

Celkově byla ruská i estonská komunita velmi milá a přátelská. Jejich pohostinnost byla mnohdy až překvapující. Stále mám v živé paměti člověka o něco staršího než já, se kterým jsem se čistě náhodně potkal v obchodě, načež mě provedl po městě a zdejších památkách a nakonec jsem od něj obdržel i srdečné pozvání na večeři. Měl jsem možnost poznat opravdu mnoho nových a zajímavých lidí.

Takže pokud se před Vámi objeví možnost zúčastnit se takového pobytu, rozhodně neváhejte. Je to vážně dobrá příležitost, kterou je škoda si nechat ujít. A na závěr bych rád dodal - nezapomínejme, že i za velkými dějinnými posuny, za veškerým dryjáčnictvím znepřátelených stran, stále stojí obyčejní lidé. Lidé, kteří jsou třeba v něčem odlišní, ale celkově stejní jako my. Žijí obyčejnými radostmi i starostmi, slastmi i strastmi. Nepěstujme proto nenávist k jakékoliv skupině obyvatel, k jakémukoliv společenství či národu. Družba národů, to je to, co dnešní společnost potřebuje.

Martin Brožek, středoškolský student