Titulky médií v poslední době plnila důležitá témata, jedno ale zůstalo tak trochu stranou. Školství. V závěru minulého roku médii jen nenápadně probleskla informace o změně systému přijímacího řízení na střední školy pro rok 2021. Krok, který může významně zvýšit nerovnost v českém školství, by určitě neměl zůstat mimo pozornost veřejnosti.
Klíčovou změnou, která na jaře čeká obrovské množství studentů, je nově zavedená možnost škol s maturitními obory pořádat vlastní přijímací zkoušky – na jaře tedy nevyužijí Jednotné testy připravované CERMATem. Oficiálně udávaným důvodem pro tuto změnu je snaha o odlehčení epidemiologické situace v době konání přijímaček, neboť jednotné testy bylo nutno zadávat v jeden termín, zatímco své testy škola může zájemcům zadat i v jiných dnech. O dalších důvodech můžeme jen spekulovat. Osobně spatřuji další důležitý důvod ve velmi pravděpodobné snaze ulevit školám a deváťákům od nepřehledných a nešikovně připravených testů – to však nikdo nahlas neřekne.
Jednotné testy nejsou připravovány ideálně. Pokud je jedním z následků téměř rok trvající distanční výuky jejich stažení z užívání, může to ukazovat právě na jejich největší slabinu, kterou je skutečnost, že Jednotné testy připravované CERMATem by deváťáci bez plnohodnotného posledního roku studia pravděpodobně nebyli schopni zvládnout. Úlohy jednotného zadání by však měly testovat nejen studijní předpoklady, ale i znalosti nabyté v průběhu celého druhého stupně. Můžeme vést polemiku na téma, zda je alternativní způsob studia deváté třídy opravdu tak významnou překážkou zvládnutí jednotně zadávaných testů. Nemyslím si, že jí by měl být, pokud tomu však tak je, ukazuje to právě na nedokonalou přípravu Jednotných testů.
Teď však k tomu nejdůležitějšímu. Jednotné testy, ať už na ně máme názor jakýkoli, byly v posledních letech zárukou stabilního a vyváženého testování, které je předvídatelné a je tedy možné se na něj s trochou snahy připravit. Samostudium a snaha dosáhnout v jednotných testech lepších a lepších výsledků je tím nejlepším důkazem, že u žáka lze hovořit o studijních předpokladech. Nezjišťujeme přece pouze to, zda má uchazeč o studium dostatek inteligence, ale zjišťujeme také jeho skutečný zájem o studium a snahu zlepšovat se.
Pokud se nelze na příjímací zkoušky připravit, zcela při výběru uchazečů o studium vynecháváme aspekt snahy a přípravy. A právě v tom spatřuji největší úskalí připravené změny. Každá škola může přijímačky postavit na zcela jiných základech. Zatímco jednotné testy mají stále stejnou strukturu otevřených i uzavřených otázek a každoročně se v nich zkoušející ptají na průřezové otázky z celého spektra učiva. Testy ušité horkou jehlou na jednotlivých školách mohou zvýhodnit uchazeče preferující určitý typ otázek (a jiné naopak nepřiměřeně znevýhodnit) anebo se dokonce přespříliš zaměřit jen na jednu oblast učiva či kompetencí. Chybí záruka, že školní testy budou splňovat všechny nároky na kvalitní, jednoznačné a srozumitelné zadání.
Kráčíme do neznáma. Nikdy neplatilo, že svědomitá a pečlivá příprava zaručovala úspěch, nyní však hrozí, že se už tak velmi nerovný povrch tuzemského školství dále rozevře – na příliš mnoha místech a v případě příliš mnoha lidských osudů.
Navrhuji prosté řešení – rozhodnou-li se školy pro vlastní přijímačky, mělo by být včas stanoveno datum, k němuž budou mít povinnost zveřejnit závaznou ilustrační podobu svých chystaných přijímacích testů, ty skutečné by se pak od nich neměly odlišovat ani typem zadaných otázek ani jejich tematickým složením. Jedině tak můžeme jednoduše předejít problémům vyplývajícím z nevyzpytatelnosti. Je v zájmu celé společnosti, aby měli uchazeči o studium rovné příležitosti a abychom předem nemařili zvýšené šance vyplývající z měsíců a svědomité přípravy a systematické snahy dostat se na svou vysněnou školu.
Není to ale jen o mých názorech – i uchazeči o studium by si však měli střežit svá práva. Proto na Vás apeluji – požadujte po Vašich školách vydání ilustračních zadání, ať už taková povinnost bude vyžadována zákonem, či nikoliv.
Rozhodnutí vydat se některým studijním směrem je v životě člověka jedním z těch nejdůležitějších. Bezpochyby si zaslouží maximum pozornosti a snahy všech zúčastněných.
Přeji Vám úspěšné zvládnutí přijímaček!
Radim Botek je posluchačem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a lektorem pro budoucí středoškoláky. Provozuje server Deváťák.cz a stejnojmenný YouTube kanál.